Práce včelaříků

Ve své práci bych se zaměřila na včelstvo jako včelí rodinu se všemi jejími členy – tedy třemi pohlavními formami, které včelky mají.

Včelstvo funguje ve vzájemné závislosti, žádný člen nemůže přežít dlouhodobě osamocen, jak to vidíme u jiného samotářsky žijícího hmyzu.Včelí společenství tvoří 40 – 60 tisíc jedinců, kteří žijí ve volné přírodě např. ve vykotlaných stromech u včelařů v dřevěných úlech…V každém společenstvu máme tři druhy včel .  

Včelí matka má za úkol klást vajíčka, čímž včelstvo sílí. 

Trubci mají za úlohu zahřívání úlového prostoru a oplození mladé matky. 

Dělnice jsou nejpočetnější a vykonávají všechny důležité práce.  

Teď podrobněji:

    Matka – matka se vyvíjí ve zvláštní buňce tzv. matečníku. Včely jej staví převážně na okrajích rámků, aby měla matka pro vývoj hodně místa. Od vajíčka po dospělce uplyne 16 dní a larvička je krmena mateří kašičkou. Matka se kusadly vysvobodí a je nakrmena. Během několika dnů začíná vylétávat a podnikne snubní let. Na trubčím shromaždišti se spáří s více trubci* . Vrací se zpět do úlu a po několika dnech může klást vajíčka. Za příznivých podmínek až 2500. Ročně cca 200 tisíc. Vajíčka má oplozená na dělnice a neoplozená na trubce. Včelí matka může v úlu žít několik let, ale včelaři mění matky zpravidla po 3 letech. Matka má o jeden článek delší zadeček, nemá sběrací ústrojí (medový váček, pylové košíčky) voskotvorné a hltanové žlázy. Žihadlu říkáme kladlo, nemá jedový váček. Kladlo matka nepoužívá k útoku jako dělnice, ale může jím usmrtit sokyni ve stádiu zárodku. Po celý svůj život se včelky o matku starají, krmí, čistí a olizují ji. Matka se stará jen o kladení vajíček. Matka vytváří chemickou látku, kterou včelky roznášejí po úle, a tak se mezi sebou bezpečně poznají. Kladení provádí matka tak, že vstrčí do buňky hlavu. Tykadly zkontroluje zda je buňka dostavěná a prázdná pak se otočí vsune do buňky zadeček a naklade vajíčko. Pak  pokračuje dál.  *S výjimkou rojení už úl neopustí .

   Trubci – líhnou se z neoplozených vajíček po 24 dnech. Jsou větší  a širší, dělnice je krmí, ale mohou se krmit i sami. Jejich hlavním úkolem pak je oplodnit matku. Pokud se jim to podaří, vytrhnou si pohl. orgán a hynou. Na podzim jsou nemilosrdně vyházeni z úlu. Nemají žihadlo, hltanové a voskotvorné žlázy ani sběrací ústrojí. Trubci jsou součástí společenstva zahřívají úlový prostor, ale jsou i vydatným zdrojem potravy pro roztoče. Vyřezáním jejich zavíčkovaných buněk můžeme snížit množství roztočů.

   Včelí dělnice-  jsou nejpočetnější, nejmenší a nejpilnější. Z vajíčka se líhnou za 21 dní. Dělnice hned nevylétají z úlu. Jsou nejprve mladuškami. Zahřívají plod, udržují čistotu, potí vosk a stavějí nové plásty, krmí plod, matku i trubce, hlídkují na česně a straží úl, ukládají nektar a pyl donesený létavkami, tmelí škvíry…..                                                                                                                                      Během této doby se jim vyvinou hltanové žlázy, provedou první prolet pro orientaci a stávají se létavkami. Létavky pracují mimo úl. Nosí nektar, pyl a propolis. Za chladna a v noci, když jsou v úle se podílejí  i na některých pracích. Větrají, odpařují vodu ze zásob medu, střeží česno, čistí úlové dno. Mladušky i létavky se prací opotřebují. Jde poznat ochlupenou mladušku od upracované létavky s otrhanými křídly. Dělnice  žijí v létě 6 -8 týdnů a zimní – dlouhověké včely 7 – 9 měsíců.     

Několik zajímavostí o včelkách :

Včely létají rychlostí asi 29 km /hod.  

Včelky potřebují ročně až 150 litrů vody                                            

Na 1 kg vosku je potřeba cca 5 mil. voskových šupinek.                                                                                  

Opylené květy přestávají vonět a ronit nektar.                                                                                                                 

Antibiotické vlastnosti medu jsou založeny na účinku peroxidu vodíku.                                                                      

Na 1kg medu uletí včelky cca 280 tis. km.

Závěrem bych chtěla napsat, že včely byly na zemi dávno před tím, než se tu objevil první člověk.  Doufám tak, že soulad mezi přírodou, zvířaty a člověkem bude i nadále přetrvávat.